Wildmotors Endurance a Sprint – tentokrát naposledy autodrom Most – očima Frankyho

Pátá série podniků Wildmotors zavítala ve dnech 13. – 14. 7. 2016 do Mostu
Díky účasti na této akci jsem byl nucen uříznout kousek ze 14-ti denní rodinné dovolené. Rodince se to moc nelíbilo, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat. Kamarád Kuba S. se rozhodl se svojí R1 také k účasti a tak v úterý po práci za mrholení nakládáme a vyrážíme. Cestou nás doprovází déšť.

elektromocek_titulka KM-elektro-logo288-04

Wildlmotors Endurance Most Wheelie

Moto Forza moto kapotáže a příslušenství - laminát, karbon, plexi, pěna

Na okruh přijíždíme při zatažené obloze při západu slunce, který prozrazuje obrys zářících hor nad obzorem. Optimismus nám bere předpověď počasí a kapky deště doprovázející nás již cestou. Vybereme místo, stavíme stan a mezitím přijíždějí také ostatní. Díky zlobící převodovce mi už v Brně nabídl kolega z teamu BR Lukáš S., že by mi v rámci udržení vedení ve vytrvalostním seriálu endurance mohl půjčit svůj druhý stroj. Na jednu stránku to bylo řešení jak získat více času na opravu, ale zase rád si řeším věci sám. Nu a Lukáš strojek nyní dle nabídky dovezl = zjevně „dobrý oddíl!“ Po vybalení věcí se postupně připozdívá a tak trochu pokecáme a jdeme spát. S počasím to nevypadá dobře, ale to k tomu holt také patří.

V noci trochu fouká a mrholí, ale ráno je v podstatě sucho. Postupně dorazí také další účastnici (Petys) a začíná se jezdit. První jízdu jedu na svém stroji jako vodič. Pak už šroubuji na Lukášově strojku. Rozeta, zadní kolo vyměnit, přední kolo přezout, vyměnit ubroušené řidítko. Následně ladím stupačky a ovladače (páčky, řadičku…). Jen tak mimochodem se mi partnerka Michala Evička při vyvažování kola zmíní, že od té doby, co tahá disky kol, nevejde se přes ramena do žádné svojí blůzičky ;)! Inu je to pěkná makačka. Michal mi opět nechal transpondér, takže kvalifikace je na mojí maličkosti. První svezení na mladší generaci Hondy je vcelku pozitivní – akorát si musím stále říkat nahlas co řadit / má to totiž obráceně, nežli můj strojek. Také se mi propadne přední brzda. Takže po jízdě následuje opět „šroubování“. Měním brzdovou kapalinu a pak ladíme také stupačky na druhém Lukášově stroji – dokonce tak „dobře“, že při nájezdu na jízdu mohl řadit pouze jedničku :D! Vrací se, přeladíme a hned sviští dál. Během dne dorazí také Plzeňáci Přemek s Lenkou. Lenka na svém strojku FZ6. Na dnešek byla vyhlášena také naše akce MOST BOX PARTY II.

Počasí se stále vylepšuje. Blíží se čas startu. Na Lukášově stojku jsem zajel kvalifikační čas 1:48, což stačilo na 7. místo na roštu. Řadíme se – žádné dlouhé ciráty / vlajka prořízne vzduch.

ODSTARTOVÁNO!
Dobíhám k motorce mezi prvními, startuji, ale …. startér nic! Vypínám zapalování a restart. Na druhý pokus motor naskakuje a tak vzhůru do boje. Začínáme z druhé poloviny pole. Topím pod kotlem a už po prvním kole se povede pořadí vylepšit. Stejně jako se vylepšuje počasí, vylepšuje se naše pořadí. Michal při prvním vystřídání trochu zakufruje, když přijede střídat už po 0,5 hodině. Díky nižší spotřebě Lukášovi strojovny stačilo vydržet do konce paliva / stejně jako v první čtvrtině a bylo srovnáno. Při jednom vystřídání za Michala se objeví žlutá vlajka a vzápětí vyjíždí na trať safety car. Hmmm, durdím se – vydržet palivo ještě 2 kola tak jsme mohli do teamové strategie zakomponovat SC. Jenže… Lukáš takto vystřídal, ale ouha – je zastaven na konci boxové uličky s tím, že výjezd nebude otevřen. To mi tedy naštvalo a zkusil jsem překřičet červené světlo na zelené – marně.Dostáváme se s Michalem postupně na první místo v SSP, které udržíme do šachovnice!

Při vyhlášení létají rychlé špunty, ale záškodníci od konkurence si část obsahu schovají, a po ztrátě ostražitosti mi tuto nalijí za krk a do kombinézy. Nezbývá, nežli sprcha v kombinéze. Počasí je krásné, slunečné – tak vše jistě rychle uschne. Večer proběhne opět v družné atmosféře, kdy nám kočičandy připraví také občerstvení (těla i ducha. Samozřejmě u cizích těla jen krmí = dlabancem).
Postupně se kazí počasí, a nežli zalezeme do kanafasu, už déšť nabírá na síle a ochlazuje se.

Wildmotors Endurance Most poháry

DRUHÝ ZÁVODNÍ DEN.

Po celou noc i ráno prší. Pořádající Jakub mění harmonogram dne a na celé dopoledne

09:00 – 13:00 hodin vyhlašuje otevřenou pit-line, tedy volný trénink, kdy nejrychlejší dosažený čas bude automaticky započítán jako kvalifikační.

Zpočátku se nikomu nechce moc namáčet, mě pro změnu díky změně počasí neuschly věci. Samozřejmě probíhá horečnaté přezouvání do mokrých. Dokonce tak horečnaté, že Kuba ručně přezouvá na dešti hned vedle stanu a prší mu za krk. Postupně se na trati objevují motorky – jedním z prvních je Tomáš „Petys“ – obul a vyrazil. A tak se také nachystáme. Doporučuji kolegům z teamu začít pozvolna a postupně přidávat. Kluci si dají říci a tak zakroužíme pár kol. Doplníme palivo a zakroužíme znovu. Časy postupně klesají (Lukáš 2:17, já 2:10, Tomáš 2:12…). Trať už místy z části osychá. Ještě nám nějaký čas na kvalifikaci zbývá. Čas 2:10 se mi vůbec nelíbí a tak volám ovečky – že to nyní vezmeme šturmem! Máme už to trochu v ruce = pojedeme mokré, plynule a „na koleno“. Někomu se už nechce, ale Lukáš si dá říci. Záměr (dostat se pod 2:00) až tak úplně nevysel. Ale vlastní forma strategie = nikdy se nespokojit = se ukázala správnou –  mých 2:00 a Lukášových 2:02 se plánu alespoň přiblížilo:D!

Wildmotors Most Lukas Endurance racing

Počasí nás ale zlobí. Trať z části osychá, ale občas opět mží. Nebe je zatažené, ale hlavní pruhy deště okruh jakoby obcházejí. Každý z radarů také říká něco jiného – nakonec včera snad všude v republice pršelo, jen nad okruhem od druhé poloviny endurance dokonce svítilo slunce. Co obou vat je veliká alchymie. Já měl po kvalifikaci vcelku jasno = předek mokrá, zadek suchá vzorková – a ihned jsem tu zadní také obul. Jenže to počasí se zhoršilo a nízké černé mraky slibují pořádnou sprchu. Tak 5 minut před 2 minutovým otevřením výjezdu k závodu chvatně přezouvám také zadní disk s vodní pneumatikou. Ještě kontrola nebe — není to dobré, je to nejasné — zadívám se důkladně na směr pohybu černých mraků a—- 1 minutu před otevřením výjezdu k závodu znovu měním zadní disk za suché obutí se vzorcem! Jak Kuba trefně poznamenal: „ v téhle situaci už se nesmál ani věčný optimista Franky“ :-D! Nesmál = už jsem měl také nervy napnuté jak špagáty. A stále visela ve vzduchu otázka = byla to správná volba???

Endurance Most Wildmotors - kdo nepadá, jezdí pod svý ožnosti

…kdo nepadá, jezdí pod svý ožnosti. Lukas hranice a moznosti hledá a posunuje

Řadíme se na startu. Několik jedinců z AlpeAdria si k nám přijelo zatrénovat a zabrali nám přední řadu. Ale nakonec větší část z nich do závodu nenastoupila. Pravidelní účastníci WM stojíme ve  2. řade – tradičně o jedno místo přede mnou Michal P..

!!! START !!!

Start se mi povedl a podél boxů držím akcelerační přizvednutí předního kola. V retardéru jsem druhý, ale jezdec AA volí špatně stopu – nechává mi prostor a tak toho ihned využívám a jdu do čela. Makám, jako by za vítězství byla cihla zlata. (Ostatní kluci dále vyprávějí, že jezdec AA chtěl hrozně moc dopředu, že to už ve vracáku přehnal, ztratil adhezi předního kola a havaroval). Já stále topím pod kotlem co to jde. Převodovka zatím drží, akorát se snažím řadit a podržet řadičku delší dobu = vychází to. Stále se mi zdá, že slyším ozvěnu jiného motoru a tak jedu pecky, jako bych motorku ukradl. Obutí mokrý předek / suchý zadek se ukázalo jako správné. A nebyl jsem sám (jezdec AA a také další jeli to samé). Po polovině závodu se už začíná přední mokrá pneumatika v zatáčkách gumovat, ale pomalu přestávají být na trati místa s možností tuto přehřátou pneu chladit. Také proto vymetám louži na krajnici v rychlé levé za retardérem. To se zase pro změnu nelíbí zadku a dostávám mírně strašidelnější smyk. NO = tak tady už chladit nebudeme. Dvě kola před cílem se rozhlížím za sebe, ale žádného soupeře nevidím. Přes to neubírám a vychutnávám si triumfální jízdu šeptajíc strojku „vydrž, prosím, vydrž“ a baví mně to, že si trochu hraji pár výjezdů si jen tak z radosti dávám wheele. Samozřejmě také proto, aby bylo vidět logo našeho teamu Brain Racing ;)))! Několik soupeřů dojíždím o kolo, také Lukáše. Ten mi uhýbá tak, že nakonec musí vyjet z trati a vracet se.
A máme tu šachovnici, která potvrzuje moje vítězství v závodě SSP!

Při vyhlášení Senior Trophy se dále dozvídám, že jsem se strojkem zapůjčeným do Lukáše dosáhl nejrychlejšího času na kolo mezi seniory bez rozdílu kubatur! Supéééér! Z tohoto podniku mi pozávodní euforie vydrží drahně dlouho.

Wildmotors Endurance - SBK v Mostě

 

 

 

no images were found