Rozhovor s Martinem Sedlem, mladým rychlíkem třídy 125SP

Rozhovor s Martinem Sedlem, mladým pilotem třídy 125SP, který ostříleným borcům pomaličku zle zatápí a neochvějně kráčí v otcových stopách…jablko nepadá daleko od stromu.

Rádi bychom čtenářům přiblížili Radkovi největší soupeře, ale jak on nikdy neopomene dodat, vzhledem k dobrému duchu kategorie 125SP taky kamarády a parťáky.

(Foto: Z archivu Martina Sedla)

Martin Sedlo Uherské Hradiště road racingMartin Sedlo Uherské Hradiště road racing

BR: Prozraď nám tedy, na čem letos jedeš a kdo Tě podporuje?
MS:
Ahoj všichni :)) letos jedu jako v předchozím roce na motocyklu Cagiva Mito 125 SP. Podporujeme mě rodina, hlavně teda taťka, díky kterému vůbec závodím.
Bohužel žádné velké sponzory nemám, takže za všechno vděčím hlavně jemu.
BR: Situace se sponzory se může v průběhu času hodně změnit… Ale jaké máš cíle pro letošní sezónu?

MS: Hlavním cílem je pro mě udržet si konstantní formu, přípravu a odvést co nejlepší práci na každém závodím víkendu, kterého se účastním. Cíle jako tam chci dojet první a tam chci dojet do top5 určitě nemám.
BR: Uherské Hradiště máme za sebou? V tréningu byl Radek ještě před Tebou. Jak se jezdili tréningy v arktickém moravském počasí?
MS: Ano v tréninku jsem byl daleko za Radkem. V sobotu v prvním tréninku jsem na to v tom počasí moc netlačil, protože mi nebylo vůbec příjemné v takovém větru a zimě jezdit. Ve druhém tréninku jsem se chtěl na Radka a Míšu Šlezara dotáhnout a trocha na ně ztrátu smazat, ale díky časovému posunu nám zkrátily trénink z 20 minut ani ne na 15 minut což jsem nevěděl a tak když jsem vjížděl do rychlého kola tak mě akorát odmávly konec tréninku a já rychleji nestihl zajet.
BR: Po tréningu jste pak prý hodně zamakali na motorce a ráno bylo vše úplně jinak.  V první zatáčce Ti Radek seděl na gumě, ale na konci rovinky bylo všechno úplně jinak. Jak jsi tedy vnímal vlastní závod Ty sám?
MS: Po výborném startu jsem vedle sebe ani před sebou nikoho neviděl tak jsem měl prostor do první zatáčky, ale nevěděl jsem, jak daleko zamnou kdo je tak jsem se ji hned pokusil zavřít, aby se přede mě nikdo nedostal. Po projetí první zatáčky jsem byl pořád na čele a tak jsem měl spoustu prostoru pro svoji jízdu, což je v prvním kole velká výhoda. Motorka od první zatáčky fungovala výborně tak jsem začal hned tlačit a cítil se výborně, zajel jsem dvě konstantní kola bez chyb, tak jsem hned všem poodskočil, ale potom mi vystavila stopku motorka a dál jsem už nemohl pokračovat.
BR: No a co se tedy konkrétně stalo s Tvojí raketou?
MS: Bohužel to stále nevím, budeme zjišťovat, co to způsobilo a doufám, že to nebude nic až tak vážného.
BR: V minulém závodě v Brně to na bednu nedalo. Jak jsi vnímal závod na netypickém dromu?
MS: Já s tím problém nemám, loni jsem jel jediný závod na dromu a to na Slovakiaringu při Alpe Adrii a zajel jsem traťový rekord. Táta mě vychovává na oba druhy tratí už od prvních chvil, co jsem sedl na motorku, takže krom toho, že si musím dát pozor jen na změnu jezdeckého stylu drom/příroďák, tak to pro mě problém není :)).
To, že to v Brně nebylo na bednu, je věc jiná, motorky fungovaly výborně, ale já nedokázal najít důvěru v podvozek a tak jsem nic nepřeháněl. Měl jsem loni na podzim při mém posledním svezení nehezký pád a potřeboval jsem trocha času se do toho zase dostat.
BR: V Brně se jezdily docela vysoké časy, ačkoliv to nebyl ani první závod sezony. Už jsem párkrát zmínil, že podle mého názoru jezdcům na podiu stačili dost vysoké časy. Co vidíš Ty za příčinu, že celá špička v Brně jezdila 5 sekund „pod svými možnostmi“?
MS: Podle mě to bylo všechno tím, že dost lidí na tomto okruhu dlouho nejela a nezná ho. V naší kubatuře je to dost těžká trať a i minimální chyba znamená v Brně strašně moc zvlášť, když dojdete z úzkého přírodního okruhu na trať tak širokou, jaká je v Brně. Bohužel nejel nikdo, kdo zná Brno i poslepu a udával by rychlou stopu. Já osobně jsem jel asi 6 s za svým nejrychlejším časem, ale jak jsem psal, snažil jsem se hlavně dostat do závodního tempa po pádu a zimní pauze.
BR: Vrcholným podnikem českého road racingu je předpokládám 300 ZGH v Hořicích, počítám, že nebudeš chybět. Plánuješ nějakou speciální přípravu sebe, nebo stroje?
MS: Je to vrchol sezony, ale v Hořicích bohužel nepojedu, ze studijních důvodů to nestíhám. Určitě to bude v naší třídě hezká podívaná, těším se na to, co předvede taťka, Radek Lamich nebo Petr Kolář.
BR: Co máš v plánu letos ještě jet?
MS: Nic nemám ještě jisté, ale v plánu jsou Dymokury, Kopčany, Těrlicko a snad i nějaký závod Alpe Adrie.
BR: Martine, děkuju Ti za krátký rozhovor a přeju hodně štěstí! ..a hlavně, kolama dolu!
MS: Já děkuji 🙂

 kam dále:
Rozsáhlá fotogalerie ze závodu na Slováckém okruhu

Martin Sedlo Uherské Hradiště road racing

Martin Sedlo Uherské Hradiště road racing

Martin Sedlo Uherské Hradiště road racing

Martin Sedlo Uherské Hradiště road racing

Martin a Miroslav Sedlo dog race

Martin Sedlo Uherské Hradiště road racing