PO STOPÁCH PRAOTCE ČECHA – Jiří Chudomel si vyjel 2. místo za Brainracing.eu

PO STOPÁCH PRAOTCE ČECHA – Přinášíme report z prvního MTB závodu sezóny jak to na vlastní oči vnímal Jiří Chudomel v barvách týmu Brainracing.eu

Jiri Chudomel - cyklisticky zavod Po stopach praotce Cecha - Roudnice nad Labem

 

Ahoj příznivci sportu a MTB zvlášť,
máme jaro a pomaloučku začíná startovat nová sezóna závodů horských kol 2015.
Letošní zimní přípravu jsem oproti té předchozí kompletně překopal a zkusil najet na jiný systém. Více energie směřovalo všeobecné přípravě a na rotopedu se nakroutilo o dost méně kilometrů.
Vedli mě k tomu velmi prozaické důvody. Chtěl jsem se na kolo více těšit a vyhnout se jedné lapálii s názvem syndrom vyhoření. Pár mých kamarádů přechází plynule z jedné sezóny bez odpočinku do sezóny další a začínají najíždět kilometry už v listopadu. A v dubnu to většinou dopadá tak, že už kolo nechtějí ani vidět. Této fázi jsem se chtěl vyhnout, a zvolil zmíněnou všeobecnou přípravu, věnoval se klasické posilovně a trochu běžkám. V neposlední řadě je tento způsob přípravy zdravější, protože cyklistika je sportem jednostranného zatížení pro tělo není úplně zdravé. Dvojnásob to platí, když se najíždí „tuny“ kilometrů, člověk často nic k tomu navíc nedělá, pro zbytek těla to může být i devastující.
Sám nevím, zda jsem udělal dobře, protože názorů na zimní přípravu pro cyklistu je nespočítaně. Člověk si musí najít co mu vyhovuje a vyzkoušet si to. Zda jsem šel správnou cestou se asi dozvím tuto sezónu podle výsledků na závodech.
Podařilo se mi i shodit pár kg na váze, což by mi mohlo hrát do karet. Každý cyklista ví, že tahat sebou nadbytečná kila je kontraproduktivní a hlavně v kopcích to překáží. Co mi do karet bude určitě hrát, a pro jistotu jsem to málem ani nezaznamenal, že najednou letos spadám do kategorie 40-50 let. Když vyťukávám tyto čísla na klávesnici, tak nemám úplně dobrý pocit :o)
(pozn. Brainracing: …to nám zraješ Jirko, jako víno…)
V loňských sezónách cyklistických závodů jsem býval malinko bit, patřil jsem totiž v kategorii 30-40 let mezi nejstarší. Nyní se karta otočila a letos budu v kategorii jeden z nejmladších, což bych rád kvalitně využil.

Letošní první přípravný závod jsem si zvolil kratší ale hodně intenzivní – PO STOPÁCH PRAOTCE ČECHA, který startoval z náměstí v Roudnici nad Labem a trasa vedla v okolí bájné hory Říp.
Závod měl délku cca 30 km a 600 m převýšení, takže od startu opravdu sprint, tzv. se jela podlaha.
Ale nebudu předbíhat. Startovní čára na náměstí byla dost kvalitně obsazená zkušenými závodníky. Z počátku sezóny není závodů ještě tolik, takže kdo to myslí se závoděním vážně, na startu nemohl chybět.
Startovní pozici jsem měl výbornou, takže už „jen“ podat kvalitní výkon.
Po odstartování závodu ve 14:05 hodin začaly doslova lítat ze silnice z náměstí dlažební kostky, protože opravdu začalo nehorázné tempo. Poučen zkušenostmi už vím, že je dobré nenechávat před sebou moc závodníků a snažit se dostat co nejvíce dopředu. Lehce se to napíše, ale hůře plní. Zdálo se, že podobnou zkušenost má více lidí a tak se nás dopředu snažilo dostat více :o)
Zkusil jsem akceptovat to šílené tempo. S uspokojením jsem zjistil, že držet jejich rychlost je možné. Po pár minutách jsem byl už skoro vepředu cca 15 m za prvním závodníkem. Ale najednou mi šíleně seklo a vše začalo nabírat obrácený směr. Začalo se to přese mě valit neskutečným způsobem. Přišlo mi to, že stojím v divoké řece zády k proudu. Z těžce vydřených minut na slušnou pozici jsem byl za pár sekund o desítky závodníků vzadu. Moc mi to na sebevědomí nepřidalo. Neházel jsem hned flintu do žita a při vjezdu do terénu se zase začalo blýskat na lepší časy. Opět se mi podařilo zvednout vlajku BRAIN RACINGU a hurá dopředu :o)
Po pár kilometrech jsem dojel skupinu, která se tvářila že to by to mohlo být to pravé ořechové, se kterou bych mohl jet a vyhovovalo mi jejich tempo. Vyhovující tempo v mém měřítku znamená, že jedu na hranici života a smrti abych se udržel ve skupině. Tím se ujistím, že je to ta pravá grupa. Hlavně si nenechat skupinu ujet říkám si sám pro sebe, což se mi už nesčetněkrát stalo na jiných závodech. Chvilka nepozornosti a mezera pár metrů může být rozlučka se skupinou. Výhoda je, že přijede okamžitě další tlupa závodníků, ale ta už může být kvalitativně níže, čas pak protéká okolo a na celkovém umístění to je pak znát.
V té mojí skupině cca 5-ti závodníků se jelo výborně a podařilo se mi udržet. Pár km před cílem přišel hravý technický terén a tam jsem měl převahu celoodpruženého kola, kterou se podařilo zužitkovat a z našeho minisouboje ve skupině vytěžil druhé místo. Snad jsem měl i trochu navrch, tuto konečnou pasáž se mi před odstartováním závodu podařilo projet.
Celkově jsem dojel na 17.místě a v kategorii na 2.místě. Celkem startovalo 162 závodníků.
Jak jsem popisoval výše, mám štěstí, že jsem se přesunul do kategorie 40-50 let a proto se mi podařilo dosáhnout stupně vítězů.
(pozn. Brainracing: Ale na to se historie neptá Jiřiku… Anály si Tě budou pamatovat  )

Tento první zkušební závod hodnotím velice kladně, protože by měla jít moje výkonost ještě nahoru, tak jsem na další závody hodně natěšený.

Výsledky: Cyklistický závod Po stopách Praotce Čecha

Zdraví Jirka

kam dále:
Bike Trans Poříčí – Jirka Chudomel bral 7. místo

Cukroušův mazec – Jirka Chudomel bral 3. místo