…cca. do 1850 metrů se dalo jet.. tedy..alespoň místama.. 🙂 Dále si výstup na Goverlu vyžádal značné fyzické a po nedlouhém čase i psychické vypětí. Emoce radosti z cyklo prvovýstupu na nejvyšší horu Ukrajiny do výše 2061 m n.m. se mísily s depresemi při úmorném zvedání bagáží obloženého biku,který jistě pod 30 kg neměl. Doba ledová, jedoba ledová….!
nemít silniční slicky, případně nebýt natěžko.. dá se tu v pohodě stoupat v sedle
poprvé se před námi otevírá pohled na oblou horu Goverla, tyčící se 2061 m n.m. Na tento kopecek vedou jen obtížně schůdná stezky z několika stran. Pro cyklocestovatele natěžko nevhodná, ale přeci tam nepůjdeme pěšky…
tady už na kole sedíme jenpro tu fotku.. od tohoto místa už se nedalo mluvit ani o tlačení kola… Naše 30 kg naložený biky jsme odsud více méně vynesli..
Brain Racing MTB Expedition Ukraine 2009 – výhledy po Goverlou
Brain Racing MTB Expedition Ukraine 2009 – vysokohorská flóra
sdola Goverla vypadá jako maly kopeček… ale posledních 300 výškových metrů s bikama jsme byli bezradní, Jste skoro nahoře, ale nejraději byste se vratili dolů..
Goverla nejvyšší hora Ukrajiny měří 2061 m n.m.
Na vrchu Goverly najdete kříž a tabulku s nápisem. Každý rok se sem vydávají významní deputáti ukrajinské vlády, i jiní borci a v neposlední řadě tu byl Brain Racing a nyní můžeme říct: Tady už jsme byli, sem už nemusíme! 🙂
nápis na kamenné desce na vrcholu hory Goverly.
sjezd z Goverly na slickách zcela bez vzorku není žádná sranda
měli jsme štěstí na maďarské fotografy
sjezd z Goverly si vyžádal 3x vystoupení z kola. Gumy bez drapáku neposkytují žádné boční vedení. Kolo si občas uskočí jinam než by si člověk myslel a tělo nenavyklé na cyklotrial není schopno reagovat. V tu chvili se zdá volba dobrovolného vystoupení z biku ihned lepší, než nedopbrovolné vystoupení poté, co kolo nabere rychlost..která umožní katapultovat tělo v rychlosti, kterou na 40° svahu nejde ustát…
s jedním z maďarských fotografů domlouváme předání fotek, resp. vyměňujeme kontakty. Skvělí chlapíci
z Goverly vše stále vypadá jako dobrá bajkovačka… těšíme se, až překonáme tuhle divnou nakloněnou rovinu, že už to zase pojede
Goverla, teď když už jsme na druhé straně, byla super… A dál se zdá, že to pojede… a to se vyplatí…! 🙂
Brain Racing MTB Expedition Ukraine 2009 – výstup na horu Požíževskaja, nám znovu trochu zkazil radost.. Opět nezbylo než naše naložená kola vynášet krok za krokem. Tedy zvednete kolo co ruky dají, zabrzdíte ho, vystoupíte o krok výše sámi, a znovu kolo zvednete o necelý metr výše. Pak znovu vystoupíte o krok a znovu zvednete kolo… na bednu..
klademe si otázku, kdo nám nbalhal, že nás baví jezdit na kole, a hlavně že nás baví jezdit na kole na těžko, tedy s bagáží! Zdá se, že jsme lhali sami sobě…
Hora Požíževskaja skýtá nádherný pohled na Goverlu z druhé strany. Nabírám psychické síly protože není cesty zpět. Do toho kopce už kola neponeseme a zpátky z Goverly, tam co jsme stoupalu po té skále bychom kola snad ani neudrželi.. to je tu můžeme rovnou nechat.. nebo je poslat dolů a pak se jít podívat co z nich zbylo
Brain Racing MTB Expedition Ukraine 2009 – chvilka oddechu na Černohorském hřebenu. Člo věk by neřekl, jak je ten pěškobus náročnej. Chození nnení pro nás… fuj! Taková úleva když jde při pohybu sedět na kole… hned je mnohem líp…
Česko polské hraniční kameny v ukrajinských Karpatech. Ano, dříve toto území patřilo Rakousko Uherskému císařství. Roku 1918 území patřilo nově vzniklému Československu. A pak přišel Hitler a Stalin. Po druhé světové válce Sovětský svaz zabral 200 km Polska, a kompletní zakarpatská Rus také změnila majitele. Patníky tu ale zůstaly.
okolo 16. hodiny jsme spatřili krásné horské jezero zalité sluncem. Tam musíme… Možná bychom tam mophli přespat, pokud nás tam budou žrát komáři.
Cestou k jezeru nás předběhly i děti z první třídy. Jsme nemírně znechuceni. Je 17 hodin a urazili jsme 17 km. Cítíme vyčerpání, hlavně psychické, nemáme morál dál tlačit a nosit naše naložená kola. Padá rozhodnutí přidat se k děckám s průvodcem, kteří nás provedou dolů, neprostupnou klečí a mělkou bažinou
klesáme výš… skvělé sandálky od Source bohužel neposkytují mnoho opory.. Za to jsou rychle suché, když se namočí.
sandálky neposkytovaly mnoho gripu…až mi kolo upadlo do potoka.. Nu což.. trvalo minimálně 4 sekundy, než jsem k němu slezl a byl schopen ho zvednout z vody. K velkému údivu ale nic namočeno nebylo.. přeci jen se osvědčilo balení všeho do igelitu zvlášť, jak jsem zvyklý z motocykových brašen.. kde mi taky nic nenamoklo..
Na konci dne jsme již skutečně opět v civilizaci. Najeto celkem 60 km, z toho 30 km náročný Trial Track. Na poslední chvíli nakupujeme zásoby na večeři a vklidu se uklízíme do altánku který tady EU vybudovala přímo pro nás..
