Miroslav Sedlo – rozhovor s road racing jezdcem třídy 125SP

Po letní odmlce se konečně objevil prostor pro pokračování v rozhovorech s jezdci. Ten dnešní, bohužel, je již staršího data, a dosud se ho nepodařilo na stránky publikovat, respektive terpve teď. Road racingová sezóna se rapidně chýlí ke konci, a akcí bude méně a méně….tedy Miroslav Sedlo.

Miroslav Sedlo 3. misto 300 ZGH Horice 2014 road racing rider

Zdravím staršího ze závodnické rodiny Miroslava Sedlo. Po předchozím rozhovoru s juniorem se konečně dostáváme i k hlavě rodiny a strůjce precizně laděných červených strojů Cagiva Mito.
Mirku, nejdříve gratuluju k podiu v Hořicích. Musím Ti povědět, že všichni tři co dojeli na bednu, jste předváděli krásnou jízdu, fakt hezká podívaná na vás byla.

BR: Vaše červená Mita poslední dobou pravidelně okupují nejvyšší příčky kategorie 125SP, Martin už částečně nakousnul, že jste rodinný tým, ale přesto pověz, kdo Vás podporuje, jak funguje Váš tým?
MS: i tak se to dá říct – rodinný tým, jsme dva jezdci a prozatím tři motorky, čtvrtá je již v jednání, samozřejmě, že bez kamarádů a přátel kteří nám fandí by to nešlo. Hlavním sponzor si nepřeje být jmenován, ale neméně důležitým je Roháč & Fejta. Jak to funguje? …před každým závodním víkendem zasedá rada starších a ta rozhodne – co kde kdy jak – a každý má jasno.

BR: Přeci jen jsou Mita méně obvyklá, než RS125 Aprilia. Co Tě vedlo k výběru tohoto stroje?
MS: abych pravdu řek, celkem náhoda — osobně si myslím, že je to 50 : 50.

BR: Jak jsi vnímal první část sezóny českého road racingu? Samozřejmě tím myslím letošní závody před 300 ZGH v Hořicích. Předpokládám, že i Ty vnímáš Zatáčky jako vrchol sezóny?
MS: První část vnímám hlavně chladnou díky nevlídnému počasí… každá trať má něco do sebe, do Hořic se každým rokem vracím rád – zdejší atmosféra je nepopsatelná – to se musí prožít.

BR: 300 ZGH 2014 letos přinesly velmi nestálé počasí. Jak jsi vnímal tréningy? Pokud se nemýlil, tak ses do první řady na start závodu nevešel, i když v postupu na podium Tě to nezastavilo, jistě jsi nebyl úplně spokojen?
MS: Letošní počasí mě moc nepotěšilo, během prvního tréningu jsem zkoušel obě motorky (první byla nastavena na mokro, druhá na sucho) a volba to byla správná, neb ke konci to začalo osychat. Bohužel jsem nenašel skulinu na rychlé kolo a bylo z toho 5 místo. Do druhého tréningu díky silnému dešti jsem již nenastoupil – zlepšení pozice na start závodu bylo nemožné.

BR: A co samotný závod? Syn Martin s přítelkyní už po zkoušce dorazil aspoň na kukačku. V boxové uličce pro Tebe stálo připraveno druhé červené Mito na mokrých. Jak jsi vnímal neděli?
MS: je to tak, Martin dojel na nedělní závod aspoň kouknout, tak a by ho to tak nemrzelo že nejel – nechal jsem ho se svést jakož to mechanika aspoň na boxovku (motorka byla připravená pro případ mokrého závodu),,, závod se mě celkem poved… start super – esíčko po startu nic moc, Radek nám pláchnul – průjezd prvním kolem městem OK – potom jsme s Petrem jeli vláček, aby jme se pokusili Radka dojed a celkem se nám to i dařilo – v šestém kole jsme u vodojemu dojeli skupinu čtyř jezdců o kolo, Peťan to stih já bohužel už ne což znamenalo první ztrátu -3,5 sec a bylo… i To jsou prostě Hořice…

BR: Co bylo pro Tebe v Hořicích nejsilnějším zážitkem a z čeho máš největší radost, resp. co se podařilo nejlíp?
MS: Hořice jako takové jsou zážitek sami o sobě… radost mám z dobrého výsledku, a že se podařilo rozchodit motorku – neb ve Staráku měl Martin problém technického rázu a nemohl dokončit závod… což bylo pro mne hodně mrzuté.

BR: Kam zamíříš dále na závody? Co ještě letos plánuješ odjet?
MS: Radvanice, Kopčany, Těrlicko, Brno, možná Alpe Most – Slovakiaring

BR: Děkuju za rozhovor a do budoucna držím pěsti. …a kolama dolu. Chceš něco vzkázat fanouškům a čtenářům?
MS: Fanoušci a čtenáři jsou neodmyslitelnou součástí přírodních okruhů, takže bych chtěl určitě poděkovat všem za to, jak nás všechny co závodíme podporují, jezdí na závodní víkendy a vytváří tak výjimečnou atmosféra.

Miroslav Sedlo-Těrlicko-Zlatý-Kahanec-2013-u motorky vzadu